Návrat k ženství – sebepřijetí ženy

 Jak čas šel a léta plynula,

vrstva za vrstvou duši mi přikryla.

Obalila tělo, zastínila radost, lehkost bytí

Kam zmizel svět kde slunce svítí…?

Uvnitř však zůstalo vědomí o ženství,

které si hledalo cestičku ven ze tmy.

Najednou prozřelo, proč doteď strádalo.

Něhu a laskavost uzmout si nechalo.

Stydělo se projevit citlivost pro krásu,

myslelo, že tvrdostí dosáhne ohlasu.

Boj však nic nezmůže.

Síla je v chápání a moc je v jemnosti

– jenom ta dokáže povznést nás ke slunci.

Muži to ocení, zas budou rytíři.

Vedle nás vyniknou

a s nimi rozkvetem my

ŽENY

 

A_sebeprijeti zeny

 

Od počátku Světa

duše svoje dvojče hledá…

Je sice celistvá,

není však nikoho, kdo by to zrcadlil,

kdo by jí probudil a cestu ukázal

k vědomí podstaty.

Kdo nechá vyniknout

nejlepší vlastnosti,

s kým by šlo jestvovat

ve své přirozenosti.

Až sama dozraje

a umí si zrcadlit,

život jí přihraje

jí – jemu,  jeho – jí

s nímž přijde

VNITŘNÍ KLID

A_Duchovni dvojcata

 

Splynutí

Vesmír se točí

a s ním dva body, které se našly.

Dva různé světy,

dvě různé energie.

Přitáhla je k sobě touha

a srdce jak jedno bije.

Okamžiky štěstí

pro které stojí za to žít

jsou vaše,

máte je v sobě.

Nikým a ničím nenechte si je vzít !

Věřte na celistvost Vesmíru,

žijte ve vzájemné úctě,

v lásce a VE SMÍRU.

A_splynuti

 

Srdce matky

to je štěstí

které z hloubi duše prýští

a nás tiše konejší

pod ním jsme rostli

jedno tělo sdíleli

vnímali svět

společně dýchali

tep matčina srdce

je nejkrásnější píseň

ponořme se do ní

zahání obavy a tíseň

dítě mé, ze mě jsi

jako sebe tě miluji

Maminko, za život ti děkuji.

A_matcino srdce